Barrelová klinika s Terrym McCutcheonem 2016

Jméno Terry McCutcheon je ve světě rodeového sportu pojem a i v České republice je jeho jméno v posledních letech skloňováno čím dál častěji, ať už z řad "roperů" či "rychlostkářů".

Terry navštívil Českou republiku již několikrát a kliniky pod jeho vedením vždycky vzbudily velký zájem. Nejinak tomu bylo i letos. Třídenní barelový kurz s Terrym byl naplněn během pouhých pár dní po zveřejnění této zprávy. Sešlo se zde několik jezdců, kteří již trénink s Terrym v předešlých letech absolvovaly, ale také řada nových tváří a jezdců, kteří se se závodními arénami teprve seznamují.

Fascinující byla skutečnost, že ačkoliv úroveň jezdců i koní byla různá, Terry dokázal veškerá cvičení přizpůsobit tak, aby si v nich každý našel to své. Nikdo nebyl pozadu a nikdo z ostřílenějších jezdců si zároveň nemusel připadat, že se přizpůsobuje nejslabšímu. I zkušení jezdci a koně nezřídka narazili na problém či zlozvyk, který bylo potřeba řešit či upravit a méně zkušení jezdci a koně zase měli možnost od začátku pilovat základy, na kterých lze stavět.

Terry se věnoval všem bez rozdílu, všem nabídl možnost a nikomu nic nevnucoval. Naopak. Tak jako při předešlých kurzech, znovu zopakoval: "Neexistuje jen jedna cesta a jeden plán, jak dobře jezdit barely. Každý kůň i každý člověk je jiný a každý potřebuje trochu něco jiného. Ne každému může vyhovovat to, co zrovna děláme. Ale jednou můžete mít koně, kterému to bude vyhovovat. Proto, zkuste následující tři dny to, co se budeme učit a poté si vyberte, zda v tom budete pokračovat nebo ne. Je to jenom na vás a vašem koni." Těmito slovy započal třídenní maraton přemýšlení, hádanek, pokusů a namáhání nejen těla, ale především mozkových závitů. Zúčastnění vědí, o čem je řeč, nezúčastnění si to pravděpodobně dokáží jen těžko představit. Kliniky s Terrym jsou totiž nejen o ježdění, ale především o přemýšlení. Terry neučí jen jezdit, učí přemýšlet o tom, jak jezdit. A základem toho všeho je, dělat to sobě i svému koni co nejjednodušší. O tom byly následující tři dny.

Tři dny plné zdánlivě jednoduchých a pestrých cvičení, zaměřených na přiježděnost, kontrolu rychlosti, uvolnění, ohýbání a všeho ostatního, co k tomu "jednoduchému objetí" tří sudů potřebujete. Terry bedlivě sledoval každý náš krok a naše urputné snažení. Jeho trpělivost byla dost často vskutku obdivuhodná, ale nikdy ji s nikým neztratil a naši snahu a jakýkoliv i malý úspěch dokázal pochválit a ocenit. Pokud někdo narazil na problém, na to, že něco nejde,Terry jednoduše vymyslel a nabídl možnost, jak to udělat trochu jinak. A ejhle ono to šlo. A leckdy stačilo opravdu málo.

Ne každý však jeho způsob tréninku, či dalo by se říci jezdecké filozofie, je schopen chápat a přijmout. Je to totiž poněkud náročnější na přemýšlení oproti tahání koně za hubu a přístupu ve stylu "ty nechceš, tak já tě tam dokopu" nebo "udělám tohle, protože jsem viděl, že se to tak dělá", ale vlastně nevím proč a kvůli čemu. A tady by se zase nabízela slova Terryho, když řiká: Když koně opravujete, myslete na to, jak a kvůli čemu ho opravujete a jen tu danou věc opravte, abyste nezapomněli, proč to vlastně děláte a nezačali dělat chyby někde jinde.

Zažili jsme tři dny plné otázek a odpovědí, ale také zábavy a legrace, protože o tom to všechno je a proto to všichni děláme. Ježdění, trénování a závodění by nás mělo především bavit a dělat nám radost.

A pokud to zrovna náhodou nevyjde, je tu "pravidlo deseti minut". ;-)

Klinika se uskutečnila na Ranči Ježkův mlýn v Hoštce u Roudnice nad Labem, který splňuje veškeré nároky pro náročný trénink rychlostních disciplín, zejména co se kvality povrchu týče. Bez kvalitního povrchu by nemohl být kvalitní trénink. Blanka a Vláďa Bihari poskytli perfektní zázemí jezdcům i koním a i díky jejich ochotě a přátelské povaze jsme si mohli užít nejen náročné dny na aréně, ale i pohodové večery v příjemné společnosti a s vynikajícím jídlem.

Velikánský dík patří také Kristýně Tesařové, prezidentce NBHA CZ, která kliniku organizovala a kromě ježdění celé tři dny vše trpělivě překládala.

Iveta: Sama jsem absolvovala tři kliniky s Terrym a přesto, že jsem věděla do čeho jdu, a co můžu očekávat, Terry mě i tak dokázal znovu překvapit. Jeho cvičení se neopakovala a neopakovaly se ani příběhy, které nám vyprávěl, aby nám uvedl konkrétní příklad něčeho, na čem jsme zrovna pracovali. Znovu mě dokázal přivést k novému způsobu myšlení, k trpělivost a dokázal mě motivovat do další práce, i přesto, že ne vždycky se podaří zajet perfektní jízdu. A to je myslím to, co by měl trenér umět. Terry je pro mě skutečně trenér s velkým "T", je to osobnost. Doufám, že ještě budeme mít to štěstí, že k nám do Čech znovu zavítá.

Petra: Barelová klinika s Terrym byla velmi přímosná jak pro mě jako jezdce, tak i mé klisně. Velké poděkování patří Terrymu za trpělivost a věcné rady. Všem, kteří mají zájem se zlepšit, vyřešit problém nebo jen potrénovat Terryho doporučuji, je skvělý učitel!

Monika: S klinikou a s jejim prubehem jsem byla velice spolojena. Terry je velmi trpelivy a moc se mi libil jeho pristup a prace s konmi. Primo v mem pripade mu moc dekuji, ze mi pomohl jak na meho prdleho mladocha. Takze z kliniky jsem odjizdela plna novych informaci a mohu Terryho vrele doporucit. Je to nejen skvely ucitel ale i clovek.

Pár slov o Terrym:

Terry McCutcheon pochází z jedné nejznáměších trenérských rodin, otec i bratři jsou velmi úspěšní zejména v cuttingu a reiningu. On sám ale zakotvil u lasování, kde se stal mnohonásobným šampionem. V současnosti působí jako trenér rodeového týmu v South Dakota University a jako lektor na North Central Texas College.

Jeho manželka Debbie a dcera Kayce se věnují barelovým koním, obě nasbíraly řadu ocenění.

Terry a jeho rodina se věnují přípravě mladých koní pro rychlostní a lasařské disciplíny a nápravě problémových koní. Jeden z barelových koní, se kterým začali a připravili ho na soutěžní kariéru - Dynamite Day, byl zařazen do síně slávy ApHC s 57 tituly a 7 krát jmenovaním jako nejlepší Appaloosa na ApHC World Championship Show.

Fotky: Jana Charvátová

Fotky: Bihary